Jdi na obsah Jdi na menu
 


V. ročník Mezinárodního festivalu a soutěže pěveckých sborů B. Martinů

19. 7. 2007


V. ročník Mezinárodního festivalu a soutěže pěveckých sborů B. Martinů

28.6 - 1.7.2007

Pardubice

Autor článku: Prof. PaedDr. Jiří Kolář

(pozn. část textu týkající se sboru L´Asenzio je v článku zvýrazněn oranžovou barvou)

 

V době od 28. června do 1. července 2007 se uskutečnil v Pardubicích již V. ročník Mezinárodního sborového festivalu a soutěže Bohuslava Martinů. Jeho organizátory byly Sdružení mezinárodního festivalu a soutěže B. Martinů, Konzervatoř Pardubice, UČPS a Kulturní dům Dubina Pardubice a záštitu nad touto významnou kulturní akcí převzaly Rada Pardubického kraje, primátor statutárního města Pardubic Ing. J. Deml a starosta města Poličky J. Martinů. Na realizaci festivalu přispělo Ministerstvo kultury ČR, Krajský úřad Pardubického kraje, Nadace Bohuslava Martinů a Statutární město Pardubice, spolu s generálním partnerem ČSOB Pojišťovnou, a.s. pak i řada dalších partnerů z řad pardubických podniků a firem.

            K festivalu patřilo úvodní Nokturno zahraničních sborů na Pernštýnském náměstí, Slavnostní zahajovací koncert v Sukově síni pardubického Domu hudby (Komorní filharmonie Pardubice a Pěvecké sbory Jitro a Bonifantes s úspěšnou premiérou skladby J. Míška „Inter arma silent musae“), společenské setkání zástupců sborů a čestných hostů ve foyer Domu hudby, doprovodné koncerty v Synagoze v Heřmanově Městci, v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi a v KD Hronovická a foyer ČSOB Pojišťovny v Pardubicích , uctění památky B. Martinů u jeho hrobu v Poličce a Závěrečný koncert laureátů v Tylově domě v Poličce, její nejvýznamnější součástí však byla soutěž. Zúčastnilo se jí tentokrát 19 sborů ze 7 zemí – Bulharska (1), Izraele (1), Lotyšska (2), Polska (1), Ruska (5), Nového Zélandu (1) a ČR (8), které se mohly utkat o zisk zlatého, stříbrného nebo bronzového diplomu v sedmi soutěžních kategoriích. Většina sborů této bohaté nabídky využila a některé se představily mezinárodní porotě – prof. PaedDr. J. Kolář, doc. Ing. V. Novák, M. Stříteský, J. Brych, A. Ježek, Mgr. M. Kolena, ArtD. (Slovensko), prof. F. Hinterdorfer (Rakousko) a prof. D. O. Castonguay (USA) – i ve třech nebo čtyřech kategoriích.

            Celková úroveň soutěže byla velice vyrovnaná a mimořádně vysoká, o čemž svědčí to, že  z 36 soutěžních vystoupení bylo 15 zařazeno do zlatého a pouze 3 do bronzového pásma. S uspokojením je třeba konstatovat, že se na tomto úspěšném výsledku podstatnou měrou podílely české pěvecké sbory, které se staly laureáty soutěže a nositeli Poháru Bohuslava Martinů v pěti kategoriích.

            V kategorii A, která byla určena mužským, ženským a smíšeným sborům a cappella s povinnou skladbou, zvítězil Pěvecký sbor Masarykovy univerzity, Brno (M. Vajda), který získal i Zvláštní cenu poroty za provedení povinné skladby (B. Martinů: Obraz Panny Marie  z cyklu Čtyři písně o Marii). Již sama náročnost povinných skladeb výrazně limitovala potřebnou úroveň účastníků. Velmi dobře se s povinnou skladbou pro mužské sbory (J. B. Foerster: Velké, širé rodné lány) vyrovnal Mládežnický komorní sbor Lubomir, Rjazaň, Rusko (V. Semjonov, Zvláštní cena za provedení povinné skladby). Z interpretací povinné skladby pro ženské sbory (B. Martinů: Daj mi, Bože z cyklu České madrigaly) však výrazněji nezaujala porotu žádná. Obraz Panny Marie B. Martinů vyžaduje nejen správnou volbu temp a jejich vztahů (což se povedlo nejlépe brněnským vysokoškolákům), ale i pestrou, nepřeexponovanou dynamiku, obsahově přesvědčivé vyprávění příběhu, a to jsem bohužel i u nejlepších sborů poněkud postrádal.

            V souvislosti s vystoupením českých sborů v kategorii A bych se rád zmínil o významu rozestavení sboru v souvislosti s interpretovanou skladbou. M. Vajda volil pro Jubilate Deo O. di Lassa a Alleluja R. Thompsona rozestavení, které přinesly do Evropy vynikající filipínské komorní sbory, při němž zpěváci stojí zcela volně v jakýchsi smíšených kvartetech (měla to být především ukázka samostatnosti jednotlivých zpěváků). Potvrdilo se však, že pro interpretaci polyfonie, při níž posluchači očekávají určitý stereo–efekt, se toto rozestavení vůbec nehodí. Že je však vhodné uvažovat o změnách v rozestavení sboru vzhledem k provedení různých skladeb nás přesvědčil pardubický sbor Rebelcanto. V Chodském dni  M. Raichla (mj s přehnaně rychlými tempy mateníkových písní) mají ženské a mužské složky sboru samostatné uplatnění. Zůstává–li sbor ve svém obvyklém rozestavení T – S – A – B, jsou při společném zpěvu mužských hlasů T a B daleko od sebe a nemohou být zvukově kompaktní.

            V kategorii B – sbory a cappella  bez povinné skladby – jsme neměli svého zástupce a vítězní polští vysokoškoláci (Akademicki Chor Bel Canto, Olsztyn) dosáhl pouze do stříbrného pásma.

            Kategorii C tvořily komorní sbory a cappella  do 26 zpěváků. Titul laureáta a Zvláštní cenu poroty za vynikající dramaturgii soutěžního programu v ní získali Pražští pěvci, Praha (S. Mistr). Vzorně seřazený, nesmírně náročný repertoár tří stylových období (J. Novák: Erato, Scarlatti: Exaltabo Te Domine, Eben: Utonulý, O. A. Tichý: Perfice gressus meus, Poulenc: Sanctus) provedli s maximální koncentrací, působivým výrazem, někdy snad až s poněkud přehnanou snahou o zvuk velkého sboru. Zajímavým výběrem programu a spolehlivým výkonem se prezentoval i komorní smíšený sbor L´Asenzio, Praha (T. Pergel).

            Titul laureáta a jednoznačné vítězství v kategorii D – vokální ansámbly do 16 zpěváků – si vyzpíval s chutí muzicírující pardubický sbor Rebelcanto (P. Hostinský). Sólově školeným, výrazně barevným hlasům s velmi dobrou pěveckou technikou však chybí v souhrnném zvuku přece jen někdy trochu větší vyrovnanost a měkkost, kterou jsem postrádal zvláště ve zbytečně násilném forte něžné Raichlovy skladby Milování bez vídání..

            V šestnáctičlenném složení se v této kategorii představily i stříbrný PDS Iuventus cantans (Z. Kudrnka) a Dětský sbor „Kvítek“, Dačice (V. Hergesel), který nabídl ve svém „zlatém“ soutěžním programu mj. i Tři písně posvátné B. Martinů. Domnívám se však, že pro podobný malý počet dětských zpěváků je vytvoření potřebného výrazu (především vzhledem k omezeným dynamickým možnostem) velmi obtížné a i při sebevětší snaze o stylovou pestrost a výrazový kontrast působí celkové vystoupení poněkud monotónně.

            Nejvyšší a nejvyrovnanější úroveň měla soutěž v kategorii E – musica sacra, do níž se přihlásilo celkem 9 pěveckých sborů. Jejím laureátem se stal Pěvecký sbor Masarykovy univerzity, Brno (Viadana: Exsultate justi,  Eben: Cantico delle creature, Hrušovský: Rytmus, traditionál: Elijah Rock). Ve zlatém pásmu se pak umístily i další české sbory – Rebelcanto, Pardubice (velmi dobré provedení dvojsborových skladeb Černohorského a Handla Galla), Kvítek, Dačice (s výborným provedením Novákova Gloria a tří částí z Brittenova cyklu Ceremony of Carols) a Pražští pěvci (velice náročný program – až příliš rychlý Mozart: Cum sancto spiritu, O. A. Tichý, Penderecki, Čajkovskij). Nezklamalo ani Collegium vocale, Olomouc (R. Saligerová), které porota zařadila do stříbrného pásma.

            Kategorii F – dětské sbory do 16 let – obsadily pouze tři sbory, z nichž jako jednoznačný vítěz a laureát vyšel Kvítek, Dačice (zlatý diplom), výborně disponovaný po pěvecké stránce a zpívající s naprosto přirozenou uvolněností. Větší výrazovou sdělnost postrádá zatím ještě PDS Iuventus cantans (stříbrný diplom).

            Titul laureáta v kategorii G –mládežnické sbory do 26 let – putuje se sympatickým Mládežnickým komorním sborem Lubomir do ruské Rjazaně. Nadchl nejen nečekaně zralým „mužským“ zvukem „alexandrovského“ charakteru, ale i velmi dobrým provedením celého pestrého soutěžního programu. Poněkud za očekáváním zůstal tentokrát výkon královéhradecké Kantilény (M. Profous, bronzový diplom).

            Ze zahraničních účastníků zaujaly vedle rjazaňského Lubomira ještě především sedmičlenný ruský ženský Vokální ansámbl Fresko, Jekatěrinburg (L. Romodina – zlaté diplomy v kategorii A a E, stříbrný v kategorii D), který po loňském úspěchu na IFASu navštívil Pardubice již podruhé, a zvláště v kategorii  „musica sacra“ fascinoval dokonalým společným prožíváním hudby, vynikající prací s dynamikou a působivým frázováním. Z ostatních si pak zaslouží pochvalu ještě oba lotyšské smíšené sbory – komorní sbor Räte, Kuldiga a Vivat, Riga.

            Vyvrcholením soutěžní části festivalu bylo Grand Prix FBM 2007, do níž se nominovalo pět laureátů, nositelů Poháru B. Martinů z jednotlivých kategorií – Pěvecký sbor MU, Brno, Pražští pěvci, Rebelcanto, Pardubice, Kvítek, Dačice a Lubomir, Rjazaň. V nemilosrdné akustice foyer moderní budovy pardubické ČSOB Pojišťovny se ve dvou volně vybraných skladbách dařilo nejlépe dačickému Dětskému pěveckému sboru Kvítek, který se jako jediný dokázal bez problémů vyrovnat s neobvyklým koncertním prostorem a zcela oslnil dokonalou intonační i barevnou jednotou hlasových skupin a spontánní muzikalitou. V tajném hlasování poroty získal převahu hlasů a spolu s titulem vítěze G. P. i cenu generálního partnera festivalu – nádherný křišťálový pohár a šek na 100 000 Kč.

            K tomuto nečekanému, ale zcela zaslouženému úspěchu Kvítku, jehož sbormistr Vítězslav Hergesel získal navíc Zvláštní cenu poroty za pozoruhodný dirigentský výkon, upřímně blahopřejeme. Ukázalo se, že jeho podobné vítězství na young2005prague nebylo náhodné.

            Příští ročník FBM se uskuteční ve dnech 25. 6.– 2. 7. 2009. Pořadatelé se již dnes těší na Vaši účast.

                                                                                                          Jiří Kolář